News and events

Odborníci zkoumají účinky kmenových buněk při léčbě hokejové legendy Gordieho Howa (87)

Sportovní fanoušky a vědce uchvátila v poslední době otázka: Byla to radikální léčba kmenovými buňkami, která pomohla Gordiemu zotavit se z následků mrtvice, díky níž ochrnul na pravou část těla a málem přišel o život?

Reportéři se pokusili na tuto otázku najít odpověď a spojili se proto s předním kanadským vědcem dr. Duncanem Stewartem, který je vědeckým ředitelem Institutu regenerativní medicíny v Ottawě. „Myslím, že je to zajímavý případ, který může mít obrovský vliv na vnímání výzkumu kmenových buněk u veřejnosti,“ upozornil. „Měl jsem zájem vidět, co se vlastně stalo, jaké druhy kmenových buněk byly použity a jak celá terapie Gordieho Howa probíhala," dodal. Štáb navštívil také společnost Stemedica v San Diegu, která připravovala pro Gordieho transplantát kmenových buněk a také mexickou kliniku Santa Clarita, kde probíhala samotná léčba.

Rodina Gordieho Howa také dala týmu reportérů bezprecedentní přístup k jejich 87 letému otci, který podstupuje rehabilitaci v Lubbocku v Texasu. Gordieho pokroky pak zhodnotil i nezávislý neurolog dr. Steven Cramer z University of California Irvine. „Gordie byl případ, u kterého mrtvice zanechala závažné následky, ale krátce po podání dávky kmenových buněk došlo ke značnému zlepšení. a příležitost podívat se na celý případ trochu podrobněji je něco, co jsem si nemohl nechat ujít," komentoval svou účast dr. Cramer.

Fungovalo to?

Podle všeho je na tom „Mr. Hockey“ velmi dobře. v nahrávkách z domácího prostředí je Gordie na nohou, prochází se a dokonce zametá a vysává.

Gordie měl hemoragickou cévní mozkovou příhodu 26. října roku 2014: praskla mu céva v mozku a došlo tak k odumření buněk v thalamu – oblasti mozku, která kontroluje motorické funkce. Nebyl schopen pohybovat pravou rukou ani nohou. Jeho stav se zhoršoval a lékaři neměli co nabídnout, mohli pouze doporučit paliativní péči, říkají v dokumentu synové Murray a Marty Howe.

V situaci, která nemohla být horší, vzali Gordieho na kliniku Santa Clarita, kterou provozuje firma Novastem, společnost z mexické Tijuany, aby se zúčastnil experimentální studie využití kmenových buněk. a den po aplikaci byl vzhůru a chodil!

„Bylo to naprosto šokující. Jsem lékařem 28 let a nikdy jsem nic podobného neviděl, zejména ne u pacienta po mrtvici v tak špatném stavu, jako byl můj táta,“ řekl syn Murray, který je shodou okolností radiolog v nemocnici v Toledu v Ohio. „Pro mě je to jednoznačné, máte člověka na smrtelné posteli, který podstoupí léčbu a o osm hodin později může chodit a mluvit. Dáte si prostě dvě a dvě dohromady, nevidím to jako placebo efekt,“ doplňuje. „Tohle je skutečné,“ přidává se Marty, sám bývalý profesionální hokejista. „Gordie je určitě silný chlap, ale nemyslím si, že by to bylo tím. Byly to určitě kmenové buňky, které umožnili takové zlepšení."

Nicméně Gordieho zotavení, připomínající uzdravení biblického Lazara a které se již v některých médiích dočkalo titulků „Zázrak z Mexika“ nyní znepokojuje severoamerické vědce a lékaře. Někteří namítají, že není žádný důkaz vlivu léčby na zlepšení stavu, a že i pouhá hydratace, nebo jednoduše přirozená regenerace mohou být faktory, které stav pacienta zlepšily.

Někteří z nich dokonce nazvali terapii jako léčbu „hadím olejem“ pomocí „údajných“ kmenových buněk. Pozornost, zájem médií a humbuk kolem ošetření, v kombinaci se slávou Gordieho, by mohlo podpořit zoufalé pacienty k cestování za léčbou kmenovými buňkami po celém světě, což je praxe nazvaná s pejorativním přídechem „stem cell tourism“.

Podle některých zpráv je na světě více než 700 klinik, většinou v rozvojových zemích, které nabízejí terapii s využitím kmenových buněk a „léčbu“ různých druhů onemocnění. Pacienti zde ale zaplatí tučnou sumu, která se pohybuje v rozmezí od 20 do 50 tis. dolarů. v některých případech se však vracejí s infekcí a dalšími komplikacemi, ale hlavně bez jakéhokoli zlepšení jejich stavu.

"Jedním z rizik je, že si lidé učiní předčasné závěry, že tato léčba je spása a jakýmsi všelékem a ti, kdo trpí podobným problémem se pak budou okamžitě snažit sehnat si letenku do nejbližší země s klinikou, která tuto službu nabízí. To by mohlo být plýtvání penězi, v horším případě pak může být přímo ohroženo zdraví pacienta," upozorňuje ředitel ottawského institutu dr. Stewart.

Rodina Gordieho Howa se však brání tvrzením, že medializace úspěchů léčby slavného hokejisty není podporou kmenových buněk a fenoménu „stem cell tourism“, ale že se rozhodli příběh zveřejnit po četných žádostech médií.

„Cítili jsme, že tuto zprávu musíme říci všem, protože poslední tisková zpráva zveřejněná před léčbou zněla: Mr. Hockey je zpátky v nemocnici. Nevíme, jak dlouho tu ještě bude s námi," říká syn Murray. „A táta najednou zase hrabe listí, zametá a potuluje se kolem zahrady. a lidé se logicky ptají: Co stojí za jeho zlepšením? a tak jsme se v určitém okamžiku rozhodli, že bude lepší vysvětlit, co kolem otce probíhá."

Přes veškeré kontroverze vidí dr. Stewart příběh Gordieho Howa jako příležitost k upoutání veřejného zájmu a získání finančních prostředků pro další výzkum kmenových buněk. „V Kanadě máme pro tuto oblast výzkumu velmi dobré podmínky, máme již mnoho zkušeností a koneckonců jsme to byli my, kdo objevil kmenové buňky. Myslím si, že jsme tak v pozici, kdy je nutné provést některé velmi důležité zkoušky, což zahrnuje i experimentální léčby stavů po mrtvici, jako v případě Gordie Howa," říká dr. Stewart.

Vědci byli z kmenových buněk nadšeni od jejich objevení v roce 1961. Na objevu se podíleli pánové James Till a Ernest Mc Culloch, vědci kanadského Ontario Cancer Institute v Torontu. Kmenové buňky mají schopnost stát se libovolnou buňkou v těle, a to včetně mozku, krve nebo kůže. Nejpotentnější typy buněk se nacházejí v embryu, ale v určitém počtu také cirkulují v krvi, schovávají se v tkáních jako je mozek, tuk a kostní dřen a jsou připraveny okamžitě opravit poškozené buňky vlivem nemoci či úrazu. Po celém světě probíhají klinické studie, které se snaží zjistit, jestli vědci mohou kmenové buňky vypěstovat a použít k léčbě pacientů s širokým spektrem onemocnění, na které není žádný lék, jako je cukrovka, demence, poranění míchy nebo mozková mrtvice.

Společnost Stemedica, která připravovala kmenové buňky pro Gordie Howa, provádí v USA vlastní výzkum: čtyři studie bezpečnosti využití kmenových buněk u léčby sluncem poškozené kůže, infarktu, srdečního selhání a mrtvice.

Připravují se také studie pro diabetes 2. typu, traumatického poranění mozku a Alzheimerovy choroby. „Samozřejmě ještě nemáme všechny odpovědi, ale již nyní disponujeme velmi bezpečnými výrobky, které se v současné době podrobují zkoumání v řadě klinických studií ve Spojených státech a v zámoří," říká Maynard Howe, generální ředitel společnosti Stemedica.

Cesta do Kalifornie a Mexika

Dr. Stewart se setkal s vědci ze Stemedicy, zhodnotil jejich výzkum a prošel si celým procesem výroby. Jde o státním úřadem schválené zařízení s licencovanými produkty, které jsou prodávány výzkumníkům po celém světě. „Kmenové buňky, které někteří označují jako ‘hadí olej‘ jsou více jak reálné,“ říká dr. Stewart. „To byla jedna z věcí, ze které jsem byl ohromen. Společnost vložila hodně úsilí a zdrojů do svých výrobních postupů. Jsem si jistý, že tu produkují kmenové buňky nejvyšší kvality. Takže tato část procesu je poměrně nezpochybnitelná," dodává dále dr. Stewart.

Dobře, kmenové buňky jsou „vysoce kvalitní“, ale jak dobře fungují?

Dr. Stewart s reportéry navštívil i kliniku Santa Clarita v Tijuaně v Mexiku. Jedná se o novou kliniku, kterou provozuje firma Novastem, společnost s licencí k užití kmenových buněk od výrobce Stemedica.V prosinci 2014 zde anesteziolog dr. Cesar Amescua injekčně vpravil nervové kmenové buňky do Gordieho páteře. „Buňky pak cestují přes mozkomíšní mok do regionů mozku poškozených mrtvicí," vysvětluje při prezentaci pro novináře. Ve studiích na zvířatech nervové buňky migrovaly do poškozených oblastí a pomáhaly opravovat obvody mozku. Vědci si ale zatím nejsou jistí, zda učiní totéž u lidí.

Gordie také obdržel intravenózní infuzi s více jak 90 miliony mezenchymálních kmenových buněk získaných od dárce a namnožených v laboratoři. Vědci se domnívají, že právě tyto buňky slouží jako hybná síla a jejich obrovskou předností je, že jsou tělu vlastní, že provádějí generální opravy v lidském organismu a dokonce redukují nebezpečné záněty.

Za účast na studii zaplatí zájemce 30 tis. dolarů, Gordiemu však byla nabídnuta zdarma. „Správný výraz je pacientem financovaná studie a tento druh financování experimentální léčby je v Mexiku legální," vysvětluje dr. Amescua. Kliniky v těchto případech neposkytují žádné záruky a vyhýbají se slovu „lék“. „Gordie měl na léčbu mimořádnou reakci, ale nečekejme, že každý pacient bude mít stejné výsledky.Některým pacientům může léčba pomoci, některým však ne,“ dodává dr. Amescua. Dr. Amescua léčil dalších sedm pacientů po mozkové příhodě, ale s ohledem na dosud probíhající klinickou studii a zákon na ochranu soukromí pacientů, nemůže zveřejnit jejich výsledky.

„Je to umístěno v Mexiku z dobrého důvodu,“ říká dr. Stewart a myslí umístění kliniky Santa Clarita. „V Mexiku je mnohem méně regulací pro nakládání s kmenovými buňkami a na klinice mi řekli, že podle mexického zákona mohou kmenové buňky využít k terapii, pokud se lékař domnívá, že je tato metoda oprávněná,“ dodává.

Klinika uvádí, že provádí „klinické hodnocení“, ale dle dr. Stewarta studii chybí řádné následné postupy, které jsou požadovány v Kanadě nebo USA. „Pacienti odjedou krátce po léčbě domů a navštíví maximálně svého vlastního lékaře, pokud vůbec. Důležitá vyšetření mozku a krevní testy nemusí být nikdy provedeny,“ upozorňuje. „Vzhledem k tomu, že nejsou shromažďována důležitá data o pacientech po léčbě, vědci se asi nikdy nedozví, zda léčba funguje, nebo ne,“ říká dále dr. Stewart. „Mám pocit, že to myslí dobře.Ale také si myslím, že mají nedostatek zkušeností a že nejsou dobře vyškolení pro vedení klinického hodnocení. v medicíně už víme, že se mohou stát ty nejpodivnější věci. Jeden případ nemůže nikdy nic dokázat a může být pouhou ‘náhodou‘," uzavírá své hodnocení dr. Stewart. Sečteno a podtrženo: Gordieho případ je zajímavý, ale říká nám velmi málo.

Jak se Gordiemu daří?

Od zákroku, který proběhl v prosinci minulého roku, se Gordie podrobuje rehabilitaci střídavě doma a na klinice. Reportéři měli možnost natáčet se starým pánem na konci března 2015.

Během rehabilitace chytal Gordie míčky, chodil do schodů a dokonce tančil se svou terapeutkou. Hokejová hvězda trpí demencí a problémy se zády, ale pořád dokáže udržet tempo déle než hodinu. Dr. Cramer zkoumal Gordieho stav po cvičení. „Stisk ruky hokejové hvězdy byl silný a jeho schopnost pohybovat nohama je téměř normální," říká.

Gordie dokonce zvládne podpis pravou rukou, která byla vlivem mrtvice ještě před několika měsíci paralyzovaná. „Píše sice pomalu, ale slavné jméno je čitelné,“ nadšeně hodnotí výkon hokejové superstar dr. Cramer a setkání uzavírá slovy: „Jeho stav je působivý.“

„Po mrtvici trpěl skoro úplným ochrnutím všech svalů na pravé straně těla, a když jsem ho dnes viděl, měl velmi mírné motorické deficity. Měl téměř kompletní rozsah pohybu kloubů,“ vysvětluje dále Dr. Cramer. „Je to pozoruhodný stupeň zlepšení motorických funkcí u někoho, kdo prodělal tak závažnou cévní mozkovou příhodu, a když k tomu přidáte, že to bylo ke konci jeho deváté dekády, je to všechno o to pozoruhodnější,“ dodává neurolog.

Dr. Cramer také říká, že svou roli mohla sehrát fyzioterapie a pracovní terapie, nebo můžeme být svědky spontánního zlepšení, které se vyskytuje u některých pacientů v prvních třech až šesti měsících po cévní mozkové příhodě. Gordieho zlepšení může mít dokonce na svědomí tzv. “naštvaný gen“, což je podle dr. Cramera správně bojovný duch, nebo chuť přežít a vrátit se do normálu, čehož má podle všeho Gordie dostatek. Připouští však, že kmenové buňky mohly také pomoci. Skutečnost, že Gordieho zotavení přišlo tak brzy po aplikaci kmenových buněk je zajímavá. "Některá načasování však vypadají trochu jako náhoda," říká Dr. Cramer

Doktor Cramer je realista. „Musíte být velmi opatrní, než vyvodíte pevné závěry z toho, co zde vidíme. Přesto platí, že to co zde vidíme má velmi slibný potenciál,“ říká. "Je-li zlepšení Gordieho opravdu vlivem účinku kmenových buněk, je to velmi vzrušující. Zvyšuje to naděje."

Dr. Cramer také upozorňuje na studii Stanfordské univerzity, která popisuje případ dvou pacientek po mozkové příhodě, u kterých došlo k výraznému zlepšení poté, co obdrželi v rámci léčby kmenové buňky získané z kostní dřeně dárce. Obě ženy byly schopny pohybovat končetinami již den po aplikaci buněk, a to i přes fakt, že je mrtvice zasáhla o dva roky dříve a obě byly těžce zdravotně postižené vlivem následků mozkové příhody.

Další studie, nedávno představená v Glasgow na konferenci evropské organizace pro výzkum mrtvice, zmiňuje 11 pacientů po mozkové příhodě, kterým byly v rámci léčby podány lidské neurální kmenové buňky. Buňky byly aplikovány přímo do mozku a u několika pacientů došlo ke znatelnému zlepšení stavu, a to bez jakýchkoli vedlejších příznaků.

„Gordieho příběh by se mohl stát silným signálem pro urychlení výzkumu a financování u více kvalitně navržených studií a přispět tak k zodpovězení naléhavých otázek týkajících se kmenových buněk a jejich potenciálu k léčení nemocí," říká dr. Cramer. „Stále neznáme všechna rizika, ale ani všechny výhody. Je dobře, že veřejnost je nadšená, pište senátorům a politikům a pomozte Kanadě zajistit financování těchto výzkumů.“

Nedostatek studií a experimentů vede k frustraci vážně nemocných pacientů, kteří se tak uchylují k cestování za těmito programy za hranice. „Svým pacientům nedoporučuji cestu mimo USA, aby podstoupili léčbu jako v případě Gordieho Howa,“ říká Dr. Cramer a dodává, že připravuje s firmou Stemedica vlastní studii kmenových buněk.

„Každý týden dostáváme desítky žádostí o informace od zoufalých lidí. Ptají se: Jak se dostat do procesu?," říká James Cena, generální ředitel kanadské nadace pro výzkum kmenových buněk. Nadace si je vědoma zvyšující se poptávky po nových terapiích a tak nedávno zahájila kampaň jménem vědců z celé Kanady. Snaží se získat prostředky ve výši přes 1,5 miliardy dolarů z korporátních a státních fondů a zajistit financování pro bezpečné klinické studie na území Kanady v co možná nejkratším termínu.

„Po celou dobu se na nás obrací lidé postižení následky cévní mozkové příhody a ptají se, jestli jsme schopni takovou studii zahájit, jestli jsme schopni tento výzkum dokončit. Jsem si jistý, že se ukáže, jak velká pomoc to pro veřejnost bude," říká Marty.

Mezitím jsou děti Gordieho Howa silně přesvědčeny o tom, že terapie kmenovými buňkami, které se jejich otec podrobil v Mexiku, zlepšila dramaticky kvalitu jeho života a dokonce investovali finanční prostředky do firmy zabývající se kmenovými buňkami. Dr. Murray Howe také doufá, že se mu brzy podaří začít pokusy s kmenovými buňkami v jeho nemocnici v Ohiu. a co víc, jeho rodina plánuje, že se jejich otec brzy do Mexika vrátí a podstoupí další terapii kmenovými buňkami.

„Naše životy jsou jako otevřená kniha. Rodiče nás vždy učili, že patříme veřejnosti. S příběhem mého otce jsme se snažili být co nejotevřenější a i nadále se snažíme transparentně poskytovat zprávy o jeho léčbě a o tom, jak se mu daří," říká Murray.

Článek a obrazový materiál převzat z: http://www.ctvnews.ca/w5/experts-probe-use-of-stem-cells-to-treat-hockey-legend-gordie-howe-1.2330503

Rozhovor s generálním ředitelem Stemedica: