News and events

Vědci vypěstují pacientům nové cévy v laboratoři
z jejich vlastních buněk

(Hospodářské noviny, 20. října 2014)

Na infarkt ročně zemře přes deset tisíc Čechů.
Ne vždy dokáže tělo pacienta přijmout umělou cévu.
Vědci společně s lékaři proto vyvíjí cévy vytvořené zčásti z pacientových buněk.

V superčistých laboratořích brněnského Národního centra tkání a buněk se rodí unikátní projekt, který by mohl zachránit tisíce nemocných. Tým vědců ze tří špičkových ústavů tam vyvíjí cévy ze zkumavky, které jsou nemocnému vyrobeny na míru.

Jde o to, že v Česku je čím dál větší "poptávka" po umělých cévách. Nejčastěji je potřebují cukrovkáři nebo lidé s vysokým krevním tlakem, jejichž cévy jsou náchylnější k poškození. Na infarkt ročně zemře přes deset tisíc Čechů. Přestože lékaři dokážou nemocnou cévu nahradit umělou, pacientovo tělo ji nemusí přijmout.

"Úspěšný vývoj může pomoci vyřešit problémy v oblasti onemocnění srdce a cév, které patří v České republice k nejčastějším důvodům závažného postižení a úmrtí," říká Roman Matějka z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT.

Společně s fyziology z Akademie věd a biology z Národního centra tkání a buněk v Brně tvoří výzkumný tým, který na ambiciózní metodě pracuje. "Cílem je vyvinout nový produkt regenerativní medicíny, který je ušit pacientovi na míru z jeho vlastních buněk. To vyžaduje spolupráci odborníků z oblastí buněk a technologií," doplňuje.

V praxi by pacient podstoupil zdánlivě prostou proceduru. Nejprve mu lékaři odeberou kostní dřeň a poté jejími buňkami osadí umělou cévní protézu. Tu vloží na jeden až čtyři dny do bioreaktoru - přístroje, kde se buňky rozmnoží. Jakmile dokonale pokryjí umělou cévu, mohou ji lékaři pacientovi voperovat.

V nemocnicích do pěti let

Vědci momentálně ověřují metodu na laboratorních prasatech. "Ve srovnání s ostatními většími laboratorními zvířaty je prase poměrně snadno dostupné a svou stavbou organismu a například sklonem k obezitě se podobá člověku," vysvětluje docentka Lucie Bačáková, supervizorka výzkumu z Akademie věd.

U prasat se již lepší průchodnost "umělých" cév i odolnost vůči jejich ucpávání prokázaly, nyní mají výzkumníci v plánu testovat na ovcích a jiných zvířatech.

"Pak již budou tyto cévy připraveny ke klinickým zkouškám," předesílá Bačáková. Jejich cesta do nemocnic nebude podle Bačákové trvat dlouho: "V případě úspěšných preklinických zkoušek je možné očekávat léčbu pacientů do pěti let."

Myšlenkou společného vývoje speciálních cév se vědci inspirovali v zahraničí, když se před dvěma lety setkali na konferenci. Chtěli vyvinout cévní náhrady, které českým lékařům stále chybí. "Úspěšné zahraniční výsledky jsou to, co nás motivuje k dalšímu rozvoji tohoto oboru a kde nacházíme inspiraci pro nové nápady," vysvětluje Eva Matějková z centra tkání a buněk, která stála u zrodu projektu.

Ale nezůstává jen u inspirace zahraničím. Výzkumníci spolupracují s experty ze Spojených států, Izraele nebo Číny. Regenerativní, "na míru šitá" medicína je totiž nesmírně perspektivní obor, nabízí šanci na vznik nových metod pro dosud neléčitelné choroby.

Infarkty a mrtvice

Jak nahradit stenty

Potřeba cévních náhrad stoupá s tím, jak v populaci přibývá kardiovaskulárních a metabolických onemocnění, jako jsou hypertenze, cukrovka či arterioskleróza. Ty často končí mozkovou mrtvicí, nekrózou tkání na nohou či selháním srdce; jen na infarkt v Česku ročně zemře deset tisíc lidí.

Těžké poškození cév, které způsobují tyto choroby, se řeší buď jejich přemostěním, tzv. by-passem, nebo jejich náhradou.

Problém ale je, že lékaři zatím neumějí získat cévní náhrady velmi malých rozměrů a že organismus některých lidí reaguje špatně na implantaci stentů - umělých náhrad. Právě to by měly vyřešit vypěstované cévy.

Autor: Adéla Skoupá, Hospodářské noviny
Zdroj: Hospodářské noviny
Zdroj foto: Národní centrum tkání a buněk a.s.

Popis obrázku: Superčisté pracoviště pro práci s buněčnými a tkáňovými kulturami